Narodil se 3.6.1801 v Osicích u Hradce králové.
Pocházel z učitelské rodiny,což znamenalo,že celá rodina měla blízko k muzice.Studoval gymnázium v Hradci Králové a následně právnickou fakultu v Praze.Tu však nedokončil.
S přáteli uváděl ve Stavovském divadle česká ochotnická představení např. 1824 Čarostřelec, 1825 Lazebník Sevillský,kde Škroup zpíval Figara.Česká představení byla povolena pouze o nedělních odpoledních a hrána byla českými ochotníky a německými herci, kteří velmi často komolili text,nebo některá slova dokonce nahrazovali německými.V ostatní dny se většinou hráli české překlady oper.To podnítilo Škroupa vytvořit původní českou operu.Tak vznikla opera Dráteník, kterou uslyšela Praha 2.2.1826.Pro velký úspěch se Škroup rozhodl nadále se věnovat jen hudbě.Roku 1827 se stal druhým a o 10 let později prvním kapelníkem Stavovského divadla.Jak uvádějí gážové tabulky ze Stav. divadla, dostával mladý kapelník Škroup 40 zlatých měsíčně, což bylo o polovinu více než běžný učitelský plat. I nadále se Škroup věnoval skládání oper,ale jeho další opery (Oldřich a Božena ,Libušin sňatek)neměli velkou odezvu.Kromě oper napsal též řadu scénických hudeb k vlasteneckým hrám.Nejvýznamnější byla skladba číslo 19. k Tylově hře Fidlovačka,aneb žádný hněv a žádná rvačka.
Těsně před vánoci v neděli 21.12.1834 o půl čtvrté odpoledne se ve Stavovském divadle koná dlouho očekávaná premiéra Fidlovačky.Tato hra však neměla velký úspěch a v roce 1835 byla reprizována pouze jednou! Podle dobových svědectví byla hlavní příčina neúspěchu v přílišné lidovosti.Panskému obecenstvu se nelíbilo poslouchat mluvu, natož výsměch ulice.Proto ani píseň Kde domov můj neměla cestu ke slávě lehkou.Podle mnoha legend vznikla tato píseň v noci, kdy zemřela Škroupova žena.Ta však prokazatelně zemřela až tři roky po uvedení Fidlovačky.Další legendy uvádějí,že píseň vznikla v předvečer premiéry.Asi nejvěrohodnější vysvětlení poskytl Josef Ladislav Turnovský , životopisec J.K.Tyla.Ten uvedl, že "Jednoho dne zastihl (Tyl) skladatele velmi sklíčeného a znaveného.S hlavou skloněnou seděl u psacího stolu vedle klavíru a sdílně vypravoval, že téměř celou noc u lože své nemocné manželky prodlel a jen o přestávkách, kdy dřímala, komponoval a na úsvitě číslo 19. své skladby k Fidlovačce dokončil." Pravdou je, že Škroupova žena Vilemína byla po porodu druhé dcery v červnu 1834 nemocná.A kdy jindy mohl kapelník Stavovského divadla komponovat, než v noci.Je samozřejmé, že přitom ošetřoval i ženu.To možná vysvětluje sentimentální nádech skladby, pro který byla mnohokrát kritizována, který podtrhli doprovodné nástroje (housle a lesní roh) .Žádná pozdější úprava není tak působivá jako Škroupovo původní aranžmá. Dále píseň Kde domov můj hráli potulní harfeníci a zpívají ji lidé po hospodách.Tu a tam je zpívána jako hymnická oslava lásky k vlasti,ale častěji jako "odrhovačka".V 70. letech 19.století proběhla druhá vlna kritiky této budoucí české hymny.Sám Jan Neruda vyzývá Bedřicha Smetanu, aby vytvořil novou (lepší).Ten podle ústní tradice návrh na komponování nové hymny odmítl slovy : "Kterou píseň lid sám na svou hymnu vznesl, ta hymnou jeho také zůstane."Svou kritiku vyjádřili např. Leoš Janáček .Ten vytkl písni "harmonickou jednotvárnost, jaké nemá býti v bohatýrské písni " (1898). Zdeněk Nejedlý se vyjádřil, že "Škroup dovedl vytvořit melodii vkusnou, jímavou, že bychom mohli býti spokojeni, kdyby celý náš národní život vynikal tou ušlechtilostí jako naše národní hymna."(1905). Ale ještě roku 1917 pražský velkoobchodník V. Chmel věnoval Radě českého spisovatelstva 3000 korun, které měli být odměnou tomu, kdo zvítězí v soutěži o novou hymnu.Avšak mírumilovnou písničku o tom, jak je u nás hezky, nikdo nedokázal překovat ani za honorář. Konečně usnesením vlády z roku 1920 se píseň Kde domov můj stává oficiální českou (československou) hymnou.Tatu píseň však měla také mnoho parafrází.Nejznámější byla Nerudova:
Kde domov můj?
Tam, kde pivovary strmí,
a kde pivovarské husy krmí,
kde mělnické vinice
lidem dělaj opice,
jež malínský křen zas spraví,
mezi křeny domov můj.
Slávy ani uznání se Škroup v Čechách nedočkal.Roku 1857 byl po neshodách s ředitelstvím divadla propuštěn.Tím se odcizuje i českému obrozeneckému hnutí a roku 1860 odchází jako kapelník do opery v Rotterdamu.Zde 7.2.1862 umírá.Ironií osudu je, že na jeho pohřbu zaznívá na trumpetu zahraná píseň Kde domov můj.
2024 ©