(28.5.1884 Kolžany-3.9.1948 Sezimovo Ústí)
čs.sociolog, diplomat, politik a státník
Pocházel z rodiny chalupníka, byl nejmladší z deseti dětí.Po maturitě na vinohradském gymnasiu v Praze studoval nejprve moderní filologii a sociologii (žák TGM) na filos.fakultě v Praze, v r.1905 odešel do Francie,kde studoval sociologii a polit.vědy na pařížské Sorboně a práva na universitě v Dijonu,kromě toho absolvoval i studijní pobyt v Londýně a na berlínské universitě.Po návratu do Prahy 1909 promován doktorem filosofie na pražské universitě,téhož roku se oženil s Hanou Vlčkovou.
Původně politicky sympatizoval se soc. dem. stranou (v době svých zahr. studií příspěvky do Práva lidu), posléze se přiklonil k Masarykově České straně pokrokové. Po vypuknutí 1.sv. války se aktivně zapojil do protirak. odboje, v letech 1914-15 patřil k organizátorům tajné organizace Maffie.V r.1915 se stal spolu s TGM a MRŠ vůdčím představitelem čs. zahran. odbojové akce. 28. října 1918 B. jednal v Ženevě s domácími politiky a po dohodě s nimi se stal prvním ministrem zahraničí nového státu. Domů se však vrátil až v září 1919,neboť se v Paříži účastnil mírových jednání.Při nich zabezpečoval historicky neexistující jižní hranici Slovenska a jeho vymanění z Uher a současně prosazoval uznání historických hranic českého státu. Od listopadu 1918 do prosince 35 ministr zahr. věcí ve všech čs.vládách,od září 21 do října 22 současně předseda vlády všenár. koalice.V l.19-20 zastupoval (spolu s Kramářem) ČSR na pařížské mírové konferenci,kde se mu podařilo prosadit většinu čs. územních požadavků. Stál u zrodu Společnosti národů a význ. se podílel na její činnosti (1920 místopředseda, 35 předseda SN,23-27 člen rady SN).Hl. tvůrce čs.zahran.politiky v mezivál.období, orientované na Francii a Malou dohodu, pod hrozbou něm.agrese uzavřel1935 čs.-sov.spojeneckou smlouvu. Ve vnitřní politice byl čelním představitelem polit.skupiny Hradu. Na Masarykovo výslovné doporučení byl po jeho abdikaci zvolen 18.12.35 (po překonání odporu pravicových stran) prezidentem ČSR.V září 38 pod nátlakem fr.a brit.vlády kapituloval a 30.9.1938 přijal mnichovský diktát. 5.10.38 abdikoval a 22.10.odešel do zahraničí (Londýn,USA,návrat do Anglie). Po vypuknutí 2.sv. v.se postavil do čela druhého čs. zahran. odboje.V červenci 40 vytvořil v Londýně čs.exilovou státní reprezentaci a převzal funkci prezidenta republiky. Vytyčil program obnovy ČSR v předmnichovských hranicích,pro nějž postupně získal souhlas všech velmocí protihitlerovské koalice, stejně jako pro požadavek vysídlení něm.obyvatelstva z Československa. 12.12.43 uzavřel v Moskvě novou čs.-sov. Spojeneckou smlouvu, v níž spatřoval důležitou garanci proti opakování Mnichova a navázal zde jednání s představiteli čs.komunistického exilu o poválečném uspořádání ČSR. 4.4.45 jmenoval v Košicích první vládu Nár. fronty. 16.5.45 se triumfálně vrátil do Prahy jako prezident republiky, v této fci potvrzen parlamentem 28.10.45,znovu zvolen 19.6.46. Přijal program “socializující demokracie”, usiloval ovšem o zachování parlamentně-demokratického polit.systému i zahran.polit.vazeb se záp.velmocemi.Nedokázal však čelit strategiím KSČ na uchopení moci ve státě,25.2.48 podlehl kom. nátlaku,přijal demisi demokr. ministrů a jmenoval nové,Gottwaldem prosazované členy vlády.Tímto aktem i setrváním v prezidentském úřadě objektivně legalizoval kom.převrat. V květnu 48 však odmítl podepsat novou ústavu a 7.6.48 abdikoval. Uchýlil se do soukromí a záhy zemřel (pohřben v zahradě své vily v Sezimově Ústí). Jeho oficiální státní pohřeb v Praze se stal příležitostí k projevům nesouhlasu širokých vrstev s kom.režimem.
2024 ©